Kromě dvou kluků mám zvídavou dceru, která od mala ráda řeší složitější úkoly. Minulý rok nastoupila do montessori školy. A já každý den vidím, jak se nám zúročuje jedna věc. V tom, co ji jako malé dítě bavilo a zajímalo, jsme ji co nejvíc podporovali. A ve škole ji to moc baví! Pro nás je ale více než získané znalosti to, že se nepřestává ptát a pídit se po tom, jak věci fungují.  Nespokojí se s jednoduchými úkoly, které má hned hotové. Chce dělat náročnější věci. 

Podobně přistupuji k vymýšlení materiálů pro děti. Ponoří se do nich i ty děti, které si rády hrají, tvoří, ale už je nebaví jednoduché úkoly.

Těší mě, když se můžu na chvíli stát pozorovatelem a sledovat její zápal. Není to vždy jednoduché. Potřebuje úkol vždy dokončit, a někdy se to neobejde bez vztekání. Já jako rodič si ale přeju poslat děti do světa vybavené schopností řešit problémy.  Proto mě baví vymýšlet pro děti věci, které jsou k jejich věku tak akorát.  Trošku náročné, aby se u toho ještě občas navztekaly, ale aby je výsledek dostatečně těšil. Právě tak, aby pochopily, že občas stojí za to zatnout zuby a nějakou potíž překonaly.